Novinky

ME 2021: 3x na pódiu, ale bez medailové euforie


zpět

20.5.2021 | 962x

ME 2021: 3x na pódiu, ale bez medailové euforie

Výsledky, které by ještě před několika lety udělaly velkou radost, byly letos málo. Český tým v čele se sprintovými hvězdami Terkou Janošíkovou a Vojtou Králem chtěl vysněnou medaili z vrcholné akce. To se bohužel nepovedlo. I tak je trojnásobné umístění na „velké bedně" fantastické, a co víc, šance na reparát na domácím MS už skoro klepe na dveře.  



Šampionát v době covidové nemůže začít ničím jiným než vřelým přivítáním v podobě extra hlubokého výtěru nosohltanu. Švýcaři jsou v tomhle opravdu striktní. Takže vše naplánovali dopodrobna až k 3. verzi covidového bulletinu (navíc k závodnímu). Ale ani sebedetailnější plán nakonec není dost komplexní - stačí třeba fronta na platbu za parkovné u automatu nákupního centra (karanténa pro mixy) a bublina praskne. Ovšem sundat v aréně roušku na 10 sekund znamenalo poklepání na rameno od všetečného organizátora. Na druhou stranu organizovat akci v dnešní době je velký závazek a pořadatelům patří obrovské poděkování. Těžko říci, zda by méně zkušený organizační tým byl schopen akci tohoto rozsahu vůbec ustát.

SPRINTOVÉ ŠTAFETY
Ale zpět k závodům. První bitva o medaile čekala na mixové štafety na fotbalovém stadionu v Neuchatelu. Obavy, kdeže to vlastně bude aréna jen den před zápasem místního Xamaxu s Grasshoppers, nakonec vyřešilo zjištění, že místní pažit je umělý. Pořadatelé tak využili celý stadion včetně zázemí pro arénu a docela zajímavý labyrint před cílem. Plný stadion by asi proměnil závod v nezapomenutelný zážitek. V prázdných kulisách vše bohužel probíhalo v klidu a podle domácích notiček (více v předchozím článku Když mixy, tak brambory).

KO SPRINT
Pátek a sobota patřili na šampionátu Knock-out sprintu. A hned jeho kvalifikace byla pro české barvy hodně trpká. 4 naši závodníci byli doslova o prsa mimo postup. Asi nejsmutnější z nich byl Vojta Sýkora, kterému postup utekl díky pravidlu, kdy při stejném čase rozhoduje světový ranking (v roce 2021 měříme v OB jen na celé vteřiny). Kromě jasných postupů Terky Janošíkové, Vojty Krále a Tomáše Křivdy se do finálových bojů dostal ještě Jonáš Hubáček. Ten měl na rozdíl od ostatních šťastný den. Po disku dvou závodníků před sebou poskočil na postupové místo. Po mixech (a problému Miloše Nykodýma) si pořadatelé vybrali slabší chvilku i v kvalifikaci. V nepřehledném místě, kde byl na postupu malý privát na konci schodů, namísto ohraničení místa páskou, závodníky diskali. I když bylo vše fér a podle pravidel, tak sami asi uznali, že je to hodně na hraně a pro závod žen prostor zapáskovali. V páteční studený a deštivý den nepodržela organizátory ani technika. Konkrétně SI AIR čipy některých závodníků, které si vzaly dovolenou. Bohužel se to týkalo třeba Jany Knapové nebo Venduly Horčičkové, obě zjistily problém v průběhu závodu, takže briskně zareagovaly a razily kontaktně. Což ale není žádná vzpruha v závodě, kde víte, že jde doslova o sekundy...

„Jak to ten Vojta Král dělá, že běží s takovým sebevědomím?" divil se v coaching zóně po doběhu čtvrtfinále spíkr šampionátu Per Forsberg. I když v úvodním čtvrtfinále dělá Vojta chybku, netroufají si soupeři opustit jeho záda, a tak si Vojta dobíhá pro jasný postup do semifinále. Ten dokázala z 3. místa urvat také Terka Janošíková a senzačně i Jonáš Hubáček, který dokonce vyhrál svůj rozběh. První z kola ven z našich tak byl po nepříjemném pádu na mokré dlažbě Tomáš Křivda. Bilance po čtvrtfinále: 3x postup, 1x vyřazení.

Semifinále, to už jsou nervy na drátkách - z šestice vlčáků v rozběhu postupují pouze dva. Po boji vypadává Jonáš. S Terkou to vypadá v závěrečné části závodu bledě, „na dlouhém špagátu" ale sleduje drobnou chybu Eleny Roos a Karolin Ohlsson a drtivým finišem si dobíhá v euforii pro postup. Opět suverénně si počíná Vojta, který vyřazuje kompletní švédské trio. Bilance po semifinále: 2x postup, 1x vyřazení.

Finále, vrchol celého dvoudenního snažení na trati bez farsty? Bohužel je tomu tak. Po motýlech ve čtvrtfinále a runners-choice v semifinále je na závěr pro závodníky připravena čistá atletika. Na startovním roštu představuje spíkr závodníky: 3 Švýcaři, 2 Noři a na závěr: „The kiiiing of knock out sprint Vojtech Kraal." Závod bohužel rozhodují pouze detaily, fyzička a obratnost na mokrém povrchu, ale ne orientační dovednosti. Vojta bojuje až do konce, ale nakonec musí vzít za vděk 5. místem. V ženské kategorii je faktor kondice ještě zřetelnější. Zásadní rozdíl pak hraje i délka pauzy mezi jednotlivými semifinálovými běhy a finále, kdy Terka stěží stíhá svůj start. Fyzické vyčerpání z dramatu v semifinále vyřazuje Terku ze hry o medaile už v úvodu. Náraz do zdi na mokrých kostkách pak z boje o bramborovou medaili. Na druhou stranu si nelze stěžovat, výběr do čtvrtfinálových rozběhů je volbou. Kdo si věří na medaili, musí zariskovat a brát úvodní nejsilnější rozběhy, i to je pro nás poučení. Odměnou za náročný den jsou ale dvě krásná pódiová umístění pro Terku Janošíkovou a Vojtu Krále!

INDIVIDUÁLNÍ SPRINT
Závěrečný den šampionátu. Většina favoritů už má v nohách 5 závodních startů (včetně rozběhů KO), a tak je šance i pro ostatní, kteří zatím startovali třeba jen v kvalifikaci KO. První tři muži (kromě Nora Fossera na sdíleném 3. místě) měli výrazně volnější program a náležitě toho využili. V ženách ale podobné úvahy nepřipouští asi největší hvězda šampionátu Švédka Tove Alexandersson a dobíhá si pro druhé individuální zlato.

Samotný závod by se pak dal rozdělit do tří částí - detailnější úvod, hodně záludná volba a běžecký závěr levá/pravá ve starém městě. A právě dlouhá volba zásadně ovlivnila výsledky. Nečitelná varianta postupu v polovině závodu, kde není pro závodníka možné rozhodnout, která z možností je rychlejší, a přitom nejsou vyrovnané. Asi by se dalo polemizovat, zda je to ještě fér. Byť mají všichni stejné podmínky, tak rozhoduje i prvek náhody.

A jak si vedly naše ženy? Terka Janošíková bojuje s únavou z náročného programu a bere pěkné 12. místo. Velmi solidně běží i Denisa Kosová, ale drobné chyby jí nakonec odsuzují na 27. místo. Po doběhu Jany Knapové (na předních místech v průběhu závodu) se zjevuje ředitel závodu Matthias Niggli, a to už po zkušenosti z mixů a KO sprintu nevěstí nic dobrého. Jana neproběhla na správném místě přechod pro chodce a je disk. Ani další naše dívky neměly velké ztráty, v nabité konkurenci to ale na pěkný výsledek nestačilo (54. Horčičková, 55. Čechová, 71. Anna Štičková).

V mužích zaznívá v polovině závodu v aréně skvělá zpráva: „What a race for Tomas Krivda, he is in the lead on spectator control." Tomáš se ale na průběhu neobjevuje další půlminutku a zmatený spíkr se podívá přes koridor na fandící českou výpravu a ptá se do reproduktorů: "Where is Tomas?" očekávaje, že snad víme více. Pro nezaujatého diváka asi docela vtipná situace, pro Tomáše Křivdu opravdu hořká zkušenost. Křivdič přehlíží část průběhu (značeného pouze na zemi) a ztrácí orientaci (je už v nové mapě). Konkurence na šampionátu je neúprosná - chyba 40 vteřin a z vysněné TOP 6 tak padá o čtyřicet míst níže. I tak si ale vydobyl mezi trenéry ostatních mačaftů značný respekt. Pomyslný prapor v mužích drží opět Vojta a i přes hodně nepovedenou realizaci dlouhé volby, kde ztrácí šanci na „placku", dobíhá na perfektním 9. místě. Motivace pro MS v Terezíně určitě chybět nebude. Že KO sprint nebyla žádná náhodná vlaštovka, potvrzuje Jonáš Hubáček 23. místem. Premiéru na ME si celkem úspěšně odbyl i Jakub Glonek. Těsný nepostup v KO sprintu a 31. příčka (jen +01:14) na sprintu je pro něj určitě zajímavá zkušenost do dalších závodů. Do dvou minut za vítězem velmi dlouhého závodu se vešli i ostatní kluci, výsledkově už to ale radost moc neudělalo (46. Miloš Nykodým +1:29, 64. Marek Minář +1:56, 71. Vojtěch Sýkora +2:00).

První čistě sprintový šampionát je za námi. V obrovské konkurenci 107 žen a 125 mužů, kde nebylo vyloženě slabých běžců, a nejlepší národy mohly postavit 8 závodníků v každé kategorii, jsme byli hodně vidět. Bohužel vysněná medaile nepřišla. Část závodníků však odjíždí s posíleným sebevědomím, které se bude v další části sezóny hodit. Zbytek nabral další potřebné zkušenosti a možná už se těší do lesa na pravý orienťák. Ten na ME opravdu chyběl a někteří závodnici měli pocit, že jedou ze standardní série SP ve Švýcarsku. Stejně jako po předloňském čistě lesním MS v Norsku, kde program bez sprintu připadal všem dost chudý. Uvidíme, jaká bude další budoucnost specializovaných šampionátů. Letos se toho ale bát nemusíme, na domácím MS připravují pořadatelé pro závodníky všechny disciplíny kromě KO sprintu, takže o zábavu bude postaráno. A je se na co těšit!

ODKAZY
> fotky (Ludomir + Šéďa)
> výsledky, mezičasy, GPS