Seminář Seč;konkrétní přístup k OB a tréninku
Grant Bluett, Johan Ivarsson, Anna Bogren
Některé myšlenky a postoje předních světových závodníků.

Grant Bluett

Trenuj to co čekáš při závodě (specifický trénink) a trénuj tvrdě. Žádné zkratky neexistují.

V zimě je to hlavně vytrvalostní trénink (dlouhé běhy, dlouhé intervaly, hodně hodin).

V závodním období více rychlosti, méně vzdálenosti, mnohem více mapové přípravy a drsných tréninků v terénu (kamenná pole, kopce).
Soustředím se na dva hlavní tréninky v týdnu, zbytek mého tréninku je doplňkem. Pomáhá mi to s motivací, takže vždycky mám nějaký malý cíl kterého se snažím dosáhnout.

Trénink, kterému věřím, je jakýkoliv typ tréninku v drsném kopcovitém terénu.

Regenerace? Hodně spát. Problém regenerace je vlastně hledání správné rovnováhy mezi nedostatečným odpočinkem a přílišným odpočinkem. Vím, že potřebuji víc odpočívat, pokud dostanu rýmu a nebo se mi zakyselí ramena a krk.

Mapový trénink je třeba provádět tehdy, když jsi motivován k tréninku – chce to plnou koncentraci. Ale zároveň je třeba to provádět neustále. Takže je dobré na to myslet při plánování tréninku a pokusit se plánovat to jen tam, kde bys měl být soustředěný a motivovaný.

Jak moc trénuju? Nevím, žádná čísla neznám.

Chyby v tréninku? V minulosti jsem se někdy příliš soustředil na to kolik trénuju místo toho co trénuju.
 

Johan Ivarsson

Musím mít rozumné cíle které jsou přijatelné. Zkusit být každý rok o trochu lepší. Možná trochu pasivní postoj, ale takový jsem já. Mou hnací silou je to, že dělat orienťák je tak zábavné, že je tak zábavné trénovat, uspět v tom o co se člověk snaží. To mě posouvá vpřed. Cesta k cíli je stejně cenná jako cíl sám. Porovnávat se s ostatními. Cítit při posledním ražení „tak tohle byl opravdu dobrý běh“ a pak si na doběhu potvrdit, že to sedí, tak to je fantastický pocit, to mi poskytuje silné uspokojení, radost, která jde přímo k srdci, nádherný zážitek.

Mohl bych přijít na závod někde hluboko uprostřed lesů, žádné ceny, žádný spíkr, ale všichni nejlepší na místě. Zaběhnu svůj závod, zanesu svůj čas do improvizované výsledkové listiny. To by stačilo. Vítězí ten, který disponuje největší vnitřní silou.

Týden za studijních časů v Göteborgu:

PO  vytrvalostní běh

ÚT intervaly
ST tempová vytrvalost + kondička
ČT  rychlostní trénink, různé intenzity
PÁ vytrvalostní běh
SO dlouhý lauf
NE  dlouhý lauf
(celkem 10-12 hodin týdně)
Když jsem přišel na poslední rok studií do Trondheimu, zjistil jsem, že zde i holky trénují víc než já. Chtěl jsem zvýšit množství, ale zároveň zachovat rychlejší tréninky. Proto jsem více lyžoval.
V Trondheimu jsem udělal krok vpřed. Výsledky se skutečně zlepšily.
Jako junior jsem trénoval 8-9 hodin týdně. Jako senior trénuji 12-15 s vrcholy na 20 a to je pak hodně o lyžování, cyklistice apod. Přesto cítím, že kvalita mého tréninku byla lepší v juniorském věku než jakou mám dnes.

Různá prostředí mají své odlišné filozofie. Někdy je obtížné napasovat svůj vlastní trénink na klubové aktivity. Pokouším se trénovat 2x týdně s klubem, 1-2x s někým jiným a zbytek individuálně.

Běhání ve vodě a cyklistika v obdobích, kdy jsem byl zraněný – to bylo pro mě doslova bourání bariér. Ze začátku to byl pro mě enormě nudný trénink. Pak jsem se do toho dostal a nakonec mě i toto postrčilo vpřed, zjistil jsem, že ten trénink je užitečný, stal jsem se opět silnějším.

V závodním období před důležitým závodem může typický týden vypadat takto:

PO  klusání po pěšině

ÚT ca 1 hod svižně v terénu
ST  1 hod mapový trénink
ČT intervaly: 2-minutovky nebo „70-20“
PÁ odpočinek
SO hodinka klusání
NE závod
Mapový trénink chci mít co nejpodobnější nadcházejícímu závodu nebo vrcholu sezóny, snažím se absolvovat co nejvíce modelových situací. Zajímám se o stavbu tratí a staré mapy v oblasti závodu. Procházím si techniku a taktiku – technika řídí rychlost a zároveň bych měl být schopen zůstat stát při nejistotě (zatáhnout za ruční brzdu).

Moje taktika vychází z toho, že se vždy soustředím jen na jednu kontrolu. Jen zřídka si prohlížím celou trať abych třeba věděl, že na konci to bude tvrdé. Kent Olsson říkal: Tlač na to od začátku a když to půjde dobře tak vydržíš celou trať“. Pokouším se číst postup na další kontrolu pokud to jde, ale ne za každou cenu. To se radši u kontroly na 10 vteřin zastavím.

Jako dorostenec jsem miloval mapové tréninky. Mnozí si mysleli, že jsem zvláštní když trénuju tolik s mapou. Vydával jsem se sám běhat do oblastí plných detailů a tak poznával souhru mezi terénními tvary a jejich vyjádření v mapě. Svůj cit pro mapu jsem vytrénoval ve velmi cenný nástroj.

V současné době běhám jako mapový trénink hlavně celé nebo skoro celé tratě, s oblibou ze starších SM, NOM apod. Pokud běžím celou trať, běžím závodním tempem. Jiné mapové tréninky běhám o něco pomaleji.

Pět vlastností, které ze mě dělají špičkového orienťáka?

- umíněnost
- systematičnost
- opatrnost
- radost
- sebevědomí
Rady pro trenéry?
Trenér by měl být dobrý znalec osobnosti svěřence, vědomý si toho, že lidé jsou různí a potřebují různý přístup. Dobrý trenér vždy vychází ze svěřence, diskutuje s ním o tom jakou on má představu, názory, postoje, pocity. Ten vztah je hrozně důležitý. Dobrý vztah svěřence uklidňuje. Jde o rovnováhu mezi uměním naslouchat a poskytováním fundovaných rad.
Rady pro mladé naděje?
Vždy technika před rychlostí. Nauč se zastavit vždy, když i nejsi jistý, tak jako to dělal Kent Olsson a dělám i já.
Uč se od ostatních. Přečti všechnu dostupnou literaturu k tématu. Najdeš spoustu zlatých zrnek na kterých se dá stavět.

Anna Bogren

Typický zimní týden:

PO  svižnější běh po pěšině 1 hod + kondička 1 hod

UT běh se světlem po cestě cca 1 hod
ST vytrvalost v kopcích 1 – 1.15 hod
CT intervaly pěšina / cesta 1 hod
PA klusání po pěšině, případně úseky na kole
SO rychlý běh v lese, často orienťák, 1 hod
NE vytrvalost v lese 2 hod
(bydlela ve Stockholmu, nelyžovala)

Závodní týden:

PO delší nebo kratší kopce

UT intervaly
ST klusání
CT intervaly
PA odpočinek
SO závod - sprint
NE  závod - klasika
 

S použitím knihy "Träning" a výpovědi Granta Bluetta
přeložil Radek N.