Grant Bluett
Trenuj to co čekáš při závodě (specifický trénink) a trénuj tvrdě. Žádné zkratky neexistují.
V zimě je to hlavně vytrvalostní trénink (dlouhé běhy, dlouhé intervaly, hodně hodin).
Trénink, kterému věřím, je jakýkoliv typ tréninku v drsném kopcovitém terénu.
Regenerace? Hodně spát. Problém regenerace je vlastně hledání správné rovnováhy mezi nedostatečným odpočinkem a přílišným odpočinkem. Vím, že potřebuji víc odpočívat, pokud dostanu rýmu a nebo se mi zakyselí ramena a krk.
Mapový trénink je třeba provádět tehdy, když jsi motivován k tréninku – chce to plnou koncentraci. Ale zároveň je třeba to provádět neustále. Takže je dobré na to myslet při plánování tréninku a pokusit se plánovat to jen tam, kde bys měl být soustředěný a motivovaný.
Jak moc trénuju? Nevím, žádná čísla neznám.
Chyby
v tréninku? V minulosti jsem se někdy příliš soustředil na to kolik trénuju
místo toho co trénuju.
Johan Ivarsson
Musím mít rozumné cíle které jsou přijatelné. Zkusit být každý rok o trochu lepší. Možná trochu pasivní postoj, ale takový jsem já. Mou hnací silou je to, že dělat orienťák je tak zábavné, že je tak zábavné trénovat, uspět v tom o co se člověk snaží. To mě posouvá vpřed. Cesta k cíli je stejně cenná jako cíl sám. Porovnávat se s ostatními. Cítit při posledním ražení „tak tohle byl opravdu dobrý běh“ a pak si na doběhu potvrdit, že to sedí, tak to je fantastický pocit, to mi poskytuje silné uspokojení, radost, která jde přímo k srdci, nádherný zážitek.
Mohl bych přijít na závod někde hluboko uprostřed lesů, žádné ceny, žádný spíkr, ale všichni nejlepší na místě. Zaběhnu svůj závod, zanesu svůj čas do improvizované výsledkové listiny. To by stačilo. Vítězí ten, který disponuje největší vnitřní silou.
Týden za studijních časů v Göteborgu:
PO vytrvalostní běh
Různá prostředí mají své odlišné filozofie. Někdy je obtížné napasovat svůj vlastní trénink na klubové aktivity. Pokouším se trénovat 2x týdně s klubem, 1-2x s někým jiným a zbytek individuálně.
Běhání ve vodě a cyklistika v obdobích, kdy jsem byl zraněný – to bylo pro mě doslova bourání bariér. Ze začátku to byl pro mě enormě nudný trénink. Pak jsem se do toho dostal a nakonec mě i toto postrčilo vpřed, zjistil jsem, že ten trénink je užitečný, stal jsem se opět silnějším.
V závodním období před důležitým závodem může typický týden vypadat takto:
PO klusání po pěšině
Moje taktika vychází z toho, že se vždy soustředím jen na jednu kontrolu. Jen zřídka si prohlížím celou trať abych třeba věděl, že na konci to bude tvrdé. Kent Olsson říkal: Tlač na to od začátku a když to půjde dobře tak vydržíš celou trať“. Pokouším se číst postup na další kontrolu pokud to jde, ale ne za každou cenu. To se radši u kontroly na 10 vteřin zastavím.
Jako dorostenec jsem miloval mapové tréninky. Mnozí si mysleli, že jsem zvláštní když trénuju tolik s mapou. Vydával jsem se sám běhat do oblastí plných detailů a tak poznával souhru mezi terénními tvary a jejich vyjádření v mapě. Svůj cit pro mapu jsem vytrénoval ve velmi cenný nástroj.
V současné době běhám jako mapový trénink hlavně celé nebo skoro celé tratě, s oblibou ze starších SM, NOM apod. Pokud běžím celou trať, běžím závodním tempem. Jiné mapové tréninky běhám o něco pomaleji.
Pět vlastností, které ze mě dělají špičkového orienťáka?
Anna Bogren
Typický zimní týden:
PO svižnější běh po pěšině 1 hod + kondička 1 hod
Závodní týden:
PO delší nebo kratší kopce