Novinky

JMS 2021 Turecko


zpět

16.9.2021 | 550x

JMS 2021 Turecko

V minulém týdnu proběhlo v Turecku MS juniorů, které bylo už dvakrát odloženo. Z loňského července na loňský říjen a z letošního července na začátek září. Do třetice tedy všeho dobrého a nyní můžeme říct, že se akce bezproblémově uskutečnila.



Centrem bylo město Gebze přibližně 40 kilometrů východně od Istanbulu. Z evropského pohledu se ale jedná o souvislou aglomeraci táhnoucí se právě od Istanbulu až do Izmitského zálivu. První závod se běžel v neděli 5. 9., ale my jsme dorazili na místo už ve středu 1. 9., abychom mohli věnovat 3 dny kratším tréninkům. Po dlouhé době jsme tak běželi JMS jen po krátké přípravě předcházející samotnému mistrovství, protože z důvodu covidu jsme v Turecku neuskutečnili žádný tréninkový kemp. Nicméně nebyli jsme sami a takovou obdobnou přípravu měla většina týmů. Jen pár výjimek stihlo soustředění ještě na podzim 2019 a někdo údajně letos v létě.

Hned po příletu nás vítá první kvílení muezzínů, které ale v současnosti už většinou nahradily reproduktory umístěné na věžích minaretů a po odjezdu z letiště nás čeká první ostrá zkouška turecké dopravy. Naštěstí to byla největší zácpa, kterou jsme za celou dobu zažili a po zhruba dvou dnech dojíždění na tréninky, už víme, jak se na místních silnicích chovat. Asi nejzásadnějším rozdílem proti našim zvyklostem je, že i když mají stejná pravidla na kruháčích jako my, tak v praxi používají přesně opačné, tj. přednost při vjezdu na kruháč. Pak se jim to malinko šprajcne při výjezdu, ale dalo by se obecně říct, že tím, že se všichni cpou vpřed, a nakonec si stejně musí dát nějak přednost, tak je místní doprava mnohem plynulejší než naše :-). Proč o tom tak píšu? Protože na všechny tréninky i závody jsme se museli z místa ubytování, které bylo ve vzdálenější klidné oblasti, proklestit přes průmyslovou zónu a strpět každodenní ranní špičku.

Před příjezdem na ubytování jsme trochu nervózní z toho, jestli bude všechno v pořádku a dostaneme večeři, protože i když jsme měli vše objednané a zaplacené, tak se mi ani po třech dotazech u pořadatelů nedaří zjistit, jak to s tou večeří bude. Naštěstí to dopadlo dobře, ubytování je více než kvalitní s velmi ochotným personálem a chutnou stravou.

Další nejasnosti nás čekají hned další den ohledně času PCR testů a možnosti tréninků. Tyto informace se nám dopředu z pořadatelů také nedaří úplně dostat. Poté, co dorazil na ubytování francouzský tým, zjišťujeme, že v tom nejsme sami. Nakonec to necháváme náhodě, jedeme ve čtvrtek ráno na trénink pro middle a pak se uvidí. V noci nakonec dorazil e-mail, že testy budou v poledne, tak holt musí testéři chvíli počkat.

Odpoledne jdeme jen klusat a čekáme na výsledky testů, které naštěstí dopadly pro všechny dobře. Také už můžeme diskutovat nad prvními poznatky z dopoledního tréninku. V lese to vypadá jako ve Slovinsku nebo Chorvatsku - vegetace typická pro jižní oblasti a spousta kamenů, celkem obstojná viditelnost. Co jsme už na tomto tréninku nepochopili, byl způsob generalizace resp. spíš negeneralizace :-). V mapě je každý malý kámen a je těžké rozpoznat, který je který. Tím pádem není moc jasných záchytných bodů pro navigaci, a tak se ke slovu opět dostává hlavně buzola, na kterou se lze spolehnout. Spousta objektů, které jsou výrazné v mapě, si bohužel musí závodníci ve skutečnosti dost přimýšlet, aby je našli.

V pátek dopoledne jsme chtěli vyrazit na trénink pro klasiku a štafety, ale vzhledem k tomu, že nám trénink pro middle nebyl úplně jasný, tak měníme plán a vyrážíme podruhé na mapu Cumakoy. Po tréninku se cítíme přece jen trochu lépe, a tak jsme zvědaví, co nás čeká odpoledne na oficiálním modelu pro middle, který je přímo v lese sousedícím se závodním prostorem. Nakonec na modelu oproti mapě Cumakoy přibylo ještě více kamenů i zelené barvy, takže je výrazně nižší viditelnost, ale v kamenech se dá celkem vyznat. Uvidíme v pondělí a v úterý.

V sobotu dopoledne, poslední den před závody, cestujeme do padesát kilometrů vzdáleného Izmitu na model sprintu. Cesta po luxusní dálnici ubíhá naštěstí rychle. Parkujeme na parkovišti poblíž moře a ve svazích nad námi vidíme jak tréninkový, tak závodní prostor. No, bude to přísné, spousta schodů, po jejichž vyběhnutí, vám už ani sporttester není schopen ukázat skutečnou maximálku :-). Mapa se zdá být docela v pořádku, musíme si hlavně zvyknout, že v ní nejsou všechny schody, pokud vedou do privátu. Jinak je celkem přehledná, protože nedělní závod vzhledem k malému počtu kontrol budou rozhodovat hlavně volby postupů.

Izmit

Odpoledne proběhlo v Izmitu na náměstí slavnostní zahájení, kterého se zúčastňují kvůli značné vzdálenosti od ubytování především trenéři a závodníci tak šetří síly na nedělní závod.

V neděli 5. 9. v 10:00 hod. je více než dvouleté čekání ukončeno a na trať sprintu vybíhají první závodnice. Mezi nimi je i naše Anička Karlová, která od počátku běží výborně a dlouho se pohybuje na čelních pozicích, hlavně na mezičase po průběhu arénou. Bohužel na poslední volbě na sběrku bere horší variantu, která ji v konečném pořadí stojí umístění v TOP10. Přesto i tak končí na velmi dobrém 16. místě jako druhá nejlepší z našich. Tou první je Marky Mulíčková, která běží vyrovnaně po celou dobu závodu a rychlým závěrem se dostává na konečné 9. místo. Dařilo se i dalším našim závodnicím 20. Lucce Semíkové a 21. Míše Dittrichové (33. B. Smolková, 61. T. Kosová). Na obou tratích byla stěžejní volba na 4. kontrolu, která se části našich závodníků nepodařila správně odhadnout, a to trochu předurčilo konečné pořadí. Přesto podal pěkný výkon Kuba Chaloupský na 22. místě a Fíla Adámek 33. (41. L. Richtr, 49. O. Metelka, 64. V. Čech, 76. J. Gajda). 

po sprintu

Pondělí a úterý patří závodu na krátké trati. Jelikož někteří naši závodníci startují od samého začátku, jsme v karanténě jako jedni z prvních a zřejmě chvíli po příjezdu pořadatelů. V karanténě ještě nestojí všechny stany, záchodky v obytňáku teprve přijíždějí a warm-up mapka také není hned k dispozici. Našim závodníkům se poměrně daří, když postupujeme v počtu 4+4. Jako vždycky někdo byl za postupem jen těsně - Lucka o místo a Vítek zase o 23 vteřin. Naši závodníci hodnotí většinou závod jako jasný, protože se dalo hodně využívat cestiček, vyplatilo se to i při delším postupu na 4. kontrolu. Jediné sporné místo bylo za průběhem, kdy podle závodníků i z jiných zemí chyběly v mapě nějaké budovy, a to je docela zmátlo.

Pro finále už je karanténa připravená na čas, a navíc je v ní spousta přístřešků, protože se jedná o areál nějaké zahradní restaurace. Bohužel u tohoto závodu přicházejí naši závodníci zpátky z warm-up mapky s tím, že jim moc nesedí a terén se jim celkově moc nezdá. To se nakonec potvrzuje i v samotném závodě, kdy kupíme příliš mnoho chyb. Při pohledu na mapu je vidět, že se dají jednotlivé pasáže závodu přirovnat postupně ke Slovinsku, Maďarsku a na závěr Zlínsku. Přesto podaly spolehlivý výkon 14. Marky Mulíčková, 21. Míša Dittrichová a 28. Lukáš Richtr (35. T. Kosová a J. Chaloupský).

middle

Ve středu nás čeká závodní volno. Na programu je nejdříve testování a poté model na klasiku a štafety. Je to jediná možnost, jak se sžít s terénem. My si od toho slibujeme hodně, protože dle zveřejněné mapy prostoru to vypadá, že by nám to mohlo vyhovovat mnohem více než na middlu. Naštěstí se to na modelu opravdu potvrzuje, a tak z něj odjíždíme optimisticky naladěni. Tvrdá podložka umožňuje mnohem rychlejší běh a je vidět poměrně daleko. Klást odpor by kromě hustníků měly také kapradiny, které se na pár místech vyskytují. Jsme zvědavi, jaké bude zpracování mapy, protože i tady nacházíme několik nejasností a míst, kde mapař asi úplně nebyl. Uklidňujeme se ale tím, že je tam dost pěšinek a ty budeme rozhodně využívat na dlouhých postupech.

Ve čtvrtek jdeme opět na věc. Startuje se, jak už to na klasice bývá, od 9:00 hod. Čeká nás prostorná karanténa umístěná nedaleko cílové arény, kde je spoustu místa pro rozklusávání. Tratě využily maximálně celý závodní prostor a střídaly se krátké technické pasáže s několika zásadními volbami postupů. Na tomto závodě opět ukázaly svoji sílu a vyrovnanost naše juniorky. Skvělé 2. místo a stříbrnou medaili vybojovala Lucka Semíková, 7. místo přidala jen 4 vteřiny za velkou bednou Marky Mulíčková, velmi dobře běžela 17. Míša Dittrichová. Velkou bojovnicí se ukázala Terka Kosová, která si přivodila svalové zranění hned po startu, a i tak závod dokončila na slušném 28. místě a kousek za ni doběhla na 31. místě Bára Smolková. V klucích se dařilo nejvíce našim nejmladším závodníkům, slušné 23. místo si připsal Kuba Chaloupský a 29. Vítek Čech. Přičemž v možnostech Kuby bylo i umístění na přelomu první a druhé desítky, ale tentokrát se mu nepodařilo odhalit optimální volby postupů.

klasika

Páteční štafety celé mistrovství uzavíraly a bylo to poprvé, co závodníky ani pořadatele nepodrželo počasí. Jemný déšť vydržel po celou dobu závodu, sluníčko vylezlo až na závod koučů. Karanténa i aréna je stejná se závodem z klasiky, závodní prostor je ale tentokráte na západ a východ od arény. Jelikož jsme na toto mistrovství vyrazili s poměrně vyrovnanou šesticí kluků a holek, tak složení štafet ladíme do poslední chvíle a rozhodujeme se až po závodě na klasice, když pořadatel vyšel týmům vstříc a posunul čas pro odevzdání soupisek. Áčková štafeta juniorek povzbuzená úspěchem z předchozího dne podává spolehlivý výkon a postupně se jí daří propracovat na stupně vítězů. Sestava Míša Dittrichová-Lucka Semíková-Marky Mulíčková bere tedy bronz!!! Holky z druhé štafety běží s naším áčkem první dva úseky v podstatě bok po boku. Na třetím úseku stále ještě indisponovaná Terka něco málo ztratila, přesto finišuje na velmi pěkném 11. místě v neredukovaném pořadí. Kluci startují do závodu o hodinu a čtvrt později a na trať se vydává Kuba Chaloupský v áčku a Vítek Čech v béčku. Kuba rozhodně nevypadá, že by měl v nohách včerejší klasiku a vůbec celý náročný program a celou dobu se drží v čelní skupině. Poté, co se v závěrečném pytlíku startovní pole ještě více roztrhá, si to přiřítí do cíle na prvním místě a vysílá na trať Gajdiče (Jan Gajda). Ten podává spolehlivý výkon, ale postupně se propadá pořadím. Tam můžeme spekulovat na kolik v tom hrála roli vyrovnanost farstování, protože podobný průběh měla i finská štafeta, která přiběhla z prvního úseku na čele společně s tou naší. Lukáš Richtr na posledním úseku posouvá naší štafetu o pár příček směrem vzhůru na 7. místo se ztrátou 38 vteřin na místo 6.. Stejně jako u holek, tak i u kluků se činí druhá štafeta a dobíhá si ve složení Vítek Čech-Fíla Adámek-Ondra Metelka pro 13. místo v neredukovaném pořadí.

stafety

První asijské JMS (i když jen těsně za Bosporem) bylo asi o trochu větším zážitkem než obvykle. Pořadatelé rozhodně připravili pěkné a přehledné arény s velkoplošnou obrazovkou a důstojným vyhlášením vítězů. Zajímavý výběr závodních terénů a stavba tratí odpovídaly požadavkům IOF pro jednotlivé disciplíny. Na vynikající úrovni bylo ubytování i obědy v arénách. Sami pořadatelé byli také velmi vstřícní a dávali si záležet, aby vše fungovalo, ale někdy to bylo bohužel nad jejich možnosti. Díky covidu byla zjednodušena organizace karantén, kdy jsme do nich mohli jezdit vlastními auty, a ne autobusovou dopravou, jak bylo dříve zvykem. Karantény navíc v podstatě sousedily s arénami, takže se ušetřilo dost času různými přesuny.

Největším mínusem byly nedostatečné a zmatečné informace jak před akcí, tak přímo na ní. Například celý měsíc dopředu jsem nebyl schopen dostat z pořadatelů, kde a kdy obdržíme již zaplacené tréninkové mapy a jak to bude s testováním po příjezdu, kdy chodily protichůdné informace. I samotný bulletin oproti předchozím rokům mnoha informacemi neoplýval a některé byly navíc chybné (např. chyběly časy startů 00, špatné startovní intervaly, atd.). Pořadatelům se ale na druhou stranu povedl jeden skvělý tah, kdy nám umístili na hotel "spojku" mezi týmy a organizátory. Borec jménem Emre, který rozuměl anglicky, nám byl k dispozici 24/7 a od té doby, co se v hotelu objevil, což bylo den před startem závodu, nám ochotně zajišťoval věci, které právě organizátoři neměli úplně podchycené. Díky mu za to :-).

Toto mistrovství určitě posunulo turecký orienťák zase o kus dopředu a pokud odvedou 100% práci všichni IOF event advisoři, tak má smysl pořádat akce tohoto typu i v orienťácky méně rozvinutých zemích. Bohužel v tomto případě si myslím, že to malinko skřípalo.

Na mistrovství jsme vyrazili s velmi mladým týmem, když po sezóně 2019 odešla jedna celá generace a rok pauzy tento fakt ještě umocnil. Jediný, kdo z těchto 12 závodníků startoval někdy na JMS, byl Honza Gajda. I právě proto hodnotím letošní JMS jako úspěšné. Ve všech závodech se dokázaly do úplné špičky prosadit naše juniorky, přičemž z lesa u Denizli si odvezly dokonce dvě medaile. Tým má navíc velkou perspektivu do dalších let, protože do dospělých odchází po sezóně pouze Terka Kosová.

Kluci na tomto mistrovství běhali trochu ve stínu holek, ale i oni si připsali několik cenných umístění, která jsou především povzbuzením do dalších let. Bohužel dva hlavní tahouni týmu (Honza Gajda a Kuba Chaloupský) se nedokázali díky svým předchozím zraněním dostat do úplné top formy. Přesto právě Kuba s ohledem na jeho věk a bilanci (22., 35., 23. + štafety) má na čem v budoucnu stavět. Velmi hodnotné je také 29. místo mladého Vítka Čecha na klasice a spolehlivé výkony Lukáše Richtra na middlu a ve štafetách.

Při pohledu do výsledků vidíme, že medaile získalo velké množství států - 8. Nejúspěšnější zemí bylo tradičně Švédsko, výborně běhali závodníci Maďarska, historické zlato slaví Itálie. Naopak bez medaile skončilo Norsko. Juniorská špička je, dalo by se říct na neutrální půdě, velmi široká a nás těší, že do ní díky dvěma medailím také patříme.

Všem našim závodníkům děkuji za příkladný přístup po celou dobu akce. Drželi jste všichni pospolu, a i když někteří prožili zklamání, tak jste se dokázali všichni radovat z individuálního úspěchu Lucky se slzami štěstí v očích! Cloumaly s vámi emoce, ale ta koncentrace a bojovnost, kterou jste předvedli ve štafetách přinesla další ovoce - medaili pro holky!

Na úplný závěr také děkuji ostatním členům realizačnímu týmu - Ivě, Martinovi a Kubovi, že obětavě makali pro tým.

joo

JOO!

Přeji všem úspěšný závodní podzim!

Košík

-----

web JMS s výsledky, mapami, fotkami atd.

fotky a videa (budou ještě průběžně doplňovány)