Novinky

ME ESTONSKO: stříbro ze zeleného pekla!

← zpět

12.8.2022 | 1529x | Jan Šedivý

Euforie, emoce a slzy štěstí. Poslední den na Mistrovství Evropy přinesl české výpravě nečekanou radost v podobě stříbrné medaile ze štafetového závodu žen. Dva cenné kovy ze Světových her v USA jakoby odšpuntovaly pětiletý medailový půst na velkých akcích. Hned za dva týdny na něj totiž navazují v Estonsku „stříbrné holky" - Vendula Horčičková, Adéla Finstrlová a Tereza Janošíková. V obrovské konkurenci, která výrazně převyšuje MS, zaznamenal český tým i další skvělé úspěchy v TOP10 - na middlu se předvedl 9. Tomáš Křivda, na longu pak 10. Tereza Janošíková.

Těžká konkurence na evropském šampionátu nestavěla českou štafetu mezi favority. Střízlivým cílem bylo TOP6 v redukovaném pořadí. Asi ani největší optimista by moc nevsadil na lepší český výsledek. Ale když se holky sešly před startem v karanténě, bylo cítit, že něco visí ve vzduchu. Chemie v týmu prostě funguje, důvěra, žádný strach. „Však to zvládneme," pravila olomouckým dialektem štafeta složená výhradně z hanáckých rodaček.

Vendy Horčičková vybíhá na 1. úsek v absolutním klidu, na průběhu je v kontaktu s čelem. Trenéři úzkým výhledem z předstartovní karantény sledují aktuální dění a zapisují si do notýsků ztráty svých týmů. „Je to dobrý, zhruba minutku za čelem a ve skupině," poslední informace pro Adélku Finstrlovou před startem 2. úseku. Ta přebírá štafetu na 11. místě jen kousek přes minutu za vedoucím finským áčkem. Perfektní start do závodu pro Vendy a českou štafetu! Adélka pak na druhém úseku konečně na šampionátu prodává, co umí. Klidný výkon, soustředěný jen na sebe a českým fanouškům roste tep. Áďa je na průběhu 2. V cíli pak předává 40 vteřin za vedoucím Švédskem a s náskokem přes 3 minuty na bronz. Ustojí Tereza Janošíková extrémní tlak hvězd typu Venla Harju a Simone Aabersold v tak těžkém terénu, nebo bude finiš reminiscencí loňska? Terka jde na jistotu, nedělá chyby, ale ztráta se pomalu tenčí. Drama jako hrom. Na průběhu jednoznačně vedou Švédky, Terka má stále náskok, dopadne to? Na předsběrce dělá Terka malou chybu a týmy Švýcarska a Norska se přibližují na dostřel. Spíkr v aréně se snaží udělat drama - že by holky vyrazily s vlajkou na doběh předčasně? Naštěstí tomu tak není. Terka po profesorském, na psychiku obtížném výkonu, přibíhá do arény a za potlesku diváků proskakuje se svým týmem cílovou čáru. První medaile z Estonska v historii pro Česko je na světě! Holky se objímají. Snad největší radost má Adéla Finstrlová, která se rozdílovým výkonem zároveň loučí s reprezentační kariérou. Asi nikdo nečekal, že rozlučkové šampáňko, které bylo připraveno po posledním závodě Ádi, poslouží i jako oslavný přípitek!

Foto: Aldis Toome

„Bude to bolet, a pokud ne, bude vás bolet pohled na výsledky," tak začal svůj projev k zahájení ME prezident IOF Leo Haldna. V davu vyvolal cukání koutků všech zkušenějších závodníků. Asi stejně jako hláška jedné z hvězd naší výpravy Tomáše Křivdy, který neznalý místních terénů prohlásil, že „bílá na mapě je snad vysoký průběžný les, ne?" Estonsko pořádalo historicky svůj třetí šampionát, po ME v roce 2006 a MS 2017 tentokrát čistě lesní Evropu a zkušenější závodníci nebo trenéři už dobře věděli, s čím mají tu čest.

I když mapy hrají všemi barvami od žluté přes odstíny zelené po modrou, běžnému smrtelníkovi by prostor připomínal spíše jednolitou džungli, kde není problém přeběhnout bez povšimnutí rozhraní mezi žlutým semi-openem a zeleným porostem nebo klidně velkou cestu. Mapy pro ME jsou navíc poprvé v ekvidistanci 5 metrů (oproti místním obvyklým 2,5 metrům). To vymazalo z mapy řadu terénních detailů a v zásadě se jde na jistotu orientovat jen na velkých tvarech (ale najděte je, když není vidět dál než na několik metrů). Taktika většiny závodníků je tak prosté „straight or simple", tedy rovně nebo jednoduše. Buď pod spojnicí kontrol a zbytečně nenaběhnout ani metr v buši navíc, nebo naopak využít velké tvary, skluzné pasáže, cesty a rozhraní, kde jde zrychlit běh a zjednodušit navigaci. Nic mezi neexistuje, kdo si cestu zbytečně prodlouží nebo ztratí kontakt s mapou, ztrácí v místní porostové džungli ne vteřiny, ale rovnou celé minuty. Lze jen polemizovat, jak by se asi líbil terén a mapa českým běžcům.

Mistrovství Evropy je mezi závodníky navíc obávané i díky ohromné konkurenci. Namísto obvyklých 3 závodníků z TOP zemí soupeří klidně i proti např. 9 Norům nebo 3 švédským štafetám, takže když to jedna pokazí, jsou v záloze další dvě (viz stříbro pro švédské céčko ve štafetách mužů). Systém, který není výhodný téměř pro žádný mančaft (kromě skandinávských) zejména v době, kdy většina týmů bojuje s omezeným přísunem zdrojů a jakýkoliv výsledek je ohromně důležitý při boji o dotace (např. proti travním lyžařům). Možná by všem pomohla redukce v pořadí na jednu zemi i na ind. disciplínách..., ale zpět ke sportu. Dlouhá sprintová sezóna se podepisuje zejména na sprinterech a menších týmech, naopak pomáhá širším týmům, např. Finům, kde na kempy před ME jezdilo kolem 50 závodníků. Jak obstojí náš mančaft, kde jsou hlavní hvězdy unavené a zda nás podrží lesní běžci jako Vendula Horčičková nebo Miloš Nykodým bylo před startem šampionátu dosti nejasné.

MIDDLE Q
Seznámení s terénem v závodní rychlosti dopadá skvěle. Kvalifikace se nám letos daří báječně a opět patříme mezi několik málo zemí s kompletním postupem. Vysokou laťku si nasazuje Tomáš Křivda, který v C rozběhu vyhrává o smolnou vteřinku. Do finále tak půjde poslední, navíc za excelentním mapařem Gustavem Bergmanem...
výsledky | mezičasy | GPS

LONG
Oproti první polovině sezóny, kdy se běhalo v tempu pod 3min/km maximálně 15 minut na tvrdém povrchu, nemohl závodníky čekat rozdílnější závod. Ten opět odkryl rozdíl mezi Skandinávií a zbytkem světa. Výsledky a časové ztráty ukázaly, kolik neseverských běžců se ještě připravuje na tak specifický výkon, kterých je v sezóně potřeba jen pár a příprava je navíc dost odlišná oproti ostatním závodům.
Závod výrazně ovlivňuje i nevědomí stavitele týkající se mapového klíče. Jeho chybu trestuhodně neopravují ani kontroloři IOF, a na trati tak vzniká kuriózní sprintový nepřekonatelný prostor, který přímo navazuje na nebezpečnou, ale překonatelnou řeku (značně vulgárního názvu). Většina závodníků se mu lehkým manévrem uhne - po pás brodí a ihned se vrací zpět na postup. Malá část, ale „pochopí" myšlenku stavitele a se ztrátou ho celý obíhá na most, v kombinaci s postupem zpět, pak inkasují skoro 3 minuty. Neférovou situaci nakonec ustojí i novopečený mistr Evropy Martin Regborn, který po suverénním výkonu skoro bez chyb vyhrává, ale namísto minut jen o sekundy. V ženách v zelené džungli nepotvrzuje svoji hegemonii Tove Alexandersson. Ta se musí sklonit před velezkušenou Finkou Venlou Harju.
Naše výsledky jsou pak doslova černobílé. Terka Janošíková po opatrném úvodu s několika chybami nabírá postupně tempo a v závěrečné třetině trati běží na úrovni medailistek. Nakonec je z toho neskutečné 10. místo!!! Velmi solidně běží i duo zkušených - Áďa Finstrlová a Vendy Horčičková (21. a 24. místo), obě jsou ale trochu zklamané, potenciál na TOP15 určitě jejich výkon měl. Body do SP bere i „last-minute náhradnice" Eliška Sieglová za pěkné 38. místo.
Naopak výkon mužů je bohužel čistý propadák. Vojta Král se po jarním zranění necítí na long připraven a nenastupuje. Tomáš Křivda má v hlavě middle, nechce riskovat větší problém s bolestivou Achillovou šlachou a po chybě vzdává. Jonáš Hubáček, který se většinu sezony připravoval čistě sprintově, bojuje, ale na víc než šestou desítku to nestačí. I tak, díky za ni! Protože náš aktuálně jediný čistý longař Miloš Nykodým absolutně nemá den, kluky v prekérní situaci nezachraňuje a vzdává. Varovný signál před důležitými longy v příští sezóně.
výsledky | mezičasy | GPS

MIDDLE F
Po dni volna vstupujeme do posledního individuálního závodu s cílem udělat TOP15 v obou kategoriích a hlavně napravit mužský durchfall na longu. A smělý plán se k naší velké radosti daří. Vůbec první umístění v TOP10 v individuálním lesním závodě mužů na šampionátech v Estonsku přináší 9. místem Tomáš Křivda. Neuvěřitelný výkon, i když je Tomáš po celý závod zcela osamocen uprostřed zelené tmy, zvládá vše bez většího zaváhání.. Málokdo mimo „insidery" asi ocení tento historický výkon českého závodníka, ale klobouk dolů! V mužích bere body i Jonáš Hubáček, který si před startem hodně slibuje od spolupráce s norským šampionem Fosserem (startujícím 2 minuty za ním). Ten ale po „bramboře" z longu nejde dobře a Jonáš tak za ním dobíhá 30. Solidní vstup Miloše Nykodýma do závodu nakonec zcela utíná málo vídaná chyba na 18. kontrolu, kde ztrácí mnoho minut. V poli poražených pak končí i Vojta Král.
Ženský závod je ve znamení chyb a obrovských časových rozdílů ve výsledcích. Naše holky nejdou špatně, ale do absolutní spokojenosti něco chybí, Terka Janošíková těží ze spolupráce s Venlou Harju - 15. místo, Vendula Horčičková a Adélka Indráková se umisťují ve 3. desítce, na body tentokrát nedosahuje Eliška Sieglová (44. místo).
výsledky | mezičasy | GPS

ŠTAFETY
A poslední den šampionátu nám přináší historicky 1. medaili z Estonska! V roce 2006 zde byla vteřinu za medailí mužská štafeta (Lučan, Smola, Losman). Tentokrát holky poráží všechny týmy kromě extrémně silného švédského áčka a zapisují se tak do medailových tabulek českého OB (více o závodě v úvodu článku). Naopak mužům se závod opět moc nedaří. Od začátku taháme za kratší konec a na cílové pásce je z toho až 11. příčka. Extrémní vyrovnanost a vysokou kvalitu svých mužů naopak ukazují Švédi – všechny 3 jejich štafety se umísťují v první pětce.
výsledky | mezičasy | GPS

Rok (rozdělený zimou) plný velkých, čistě lesních akcí je odstartován. I přes výsledky, které by byly na MS 2023 fantazií - stříbro a 2 neskutečné individuální výsledky v TOP10, je jasné, že určitý prostor pro zlepšení zejména v mužích existuje. Nějaké pozitivní signály by mohlo přinést třeba už závěrečné kolo SP, které startuje na konci září v Davosu, uvidíme. Ale držet palce našim reprezentantům můžete už příští týden na Akademickém MS ve Švýcarsku, díky za podporu!