Novinky

Pavel Benc: Podmínky pro orienťák můžeme zlepšovat

← zpět

30.11.2023 | 718x | Matěj Burda

Pavel Benc: Podmínky pro orienťák můžeme zlepšovat

Orientační běh čeká 3. sezóna znovuobnovené spolupráce s Armádním sportovním centrem Dukla. V rámci rozhovoru jsme vyzpovídali ředitele ASC Dukla Pavla Bence, který přibližuje nejen podmínky pro sportovce v Dukle, ale také svou sportovně-životní kariéru.

Jaké byly vaše začátky v ASC Dukla?

Nastoupil jsem v roce 1982, byl jsem běžec na lyžích a tenkrát byl sen každého sportovce dostat se do Dukly, protože tam reprezentace v běhu na lyžích měla své centrum. Protože jsem byl Jablonečák, měl jsem k Dukle blízko a měl jsem to štěstí, že jsem se dostal na Duklu Liberec. To byl můj první krok, když jsem 1. července 1982 přišel na Duklu a absolvoval jsem dva roky vojenské základní služby.

Poté následovala samotná závodnická kariéra…

Po roce, kdy jsem měl slušné a dobré výsledky jsem se dostal do seniorské reprezentace, kde jsem byl do roku 1997. Nejcennější úspěch je pro mě bronzová medaile z Olympiády 1988 v Calgary a jeden z těch cenných bylo také 4. místo ze štafet na Mistrovství světa 1987, to byl takový náš vstup do velkého lyžování a od té doby se nám začalo dařit.

Výborné výsledky jste měl také na delších bězích, na 50 km.

Je to tak, v roce 1991 jsem byl 5. na MS v Itálii, o dva roky ve Falunu 7. Mezitím na olympiádě v Albertville 8.

Po konci kariéry vaše cesta dále pokračovala s Duklou.

Asi dva roky jsem se zaučoval v Dukle Liberec, bylo to takové kolečko na jednotlivých sekcích, poté jsem se stal vedoucím oddělení zabezpečení sportu. Tam spadala logistika a zajištění sportovní části. Nechtěl jsem jít dělat trenéra, v reprezentaci jsem byl poměrně dlouho a cítil jsem, že bych se chtěl trochu víc ukotvit doma s rodinou. Měl jsem štěstí, že jsem celou dobu zůstal v uniformě jako voják. V roce 2020 se začalo mluvit o konci ředitele ASC Dukla a já jsem se, možná i částečně z hecu, přihlásil do výběrového řízení a nakonec se mi podařilo místo získat.

Pavel Benc (uprostřed) při listopadovém předání mapy Harrachova pro orientační běh. Foto: Matěj Burda

Kolik je nyní sdružených sportů v ASC Dukla?

Máme sporty rozřazené do několika oddílů napříč Českem – atletika, cyklistika, lyžování, parašutismus, střelba, moderní pětiboj, pak máme také vodní sporty – kanoistiku, veslování a vodní slalom. Mezi ostatními sporty je pak také třeba orientační běh.

Orientační běh už bude v Dukle po obnovení spolupráce začínat 3. sezónu.

Dřív, někdy do roku 2000, jsme v Liberci měli přímo oddíl orientačního běhu, po orientaci na olympijské sporty byl oddíl zrušen. Já jsem měl tu výhodu, že jsem dva roky jezdil s reprezentanty na vojenská MS a soustředění v orienťáku jako vedoucí. Oni mě učili vyzvat se v mapě a bylo to příjemné zpestření mého sportovního života. Rád na kluky z té doby vzpomínám a rád je potkám, ať už Rudu Ropka, Tomáše Prokeše nebo Libora Zřídkaveselého.

Co aktuálně ASC Dukla nabízí za výhody pro sportovce?

Ti, kdo se dostanou na placené místo, dostávají určitou jistotu a zázemí. Jinak jsme schopni zabezpečit soustředění a materiál, který sportovci potřebují. Patří k tomu regenerace, fyzioterapie, posilovna, vše, bez čeho se vrcholový sportovec neobejde.

Jak vnímáte orientační běh jako sport?

Vnímám ho jako stále velmi lidský sport, možná v Česku i nedoceněný. Jsem rád, že jsme spolupráci obnovili a jsme schopni sportovcům dát určité zázemí. Předpokládám, že pokud se bude sportovcům výsledkově dařit, budeme se snažit každým rokem přípravu zlepšovat.

Každoročně Dukla vydává svůj kalendář a jednou z tváří je letos i orienťačka Tereza Janošíková.

My jsme kalendář letos fotili v Armádním muzeu na Žižkově. Udělali jsme nějakou selekci mezi sportovci a svými výsledky se mezi 12 vybraných probojovala i Tereza Janošíková. Věřím, že i pro samotné sportovce je to určitá forma ocenění. Já orientačním běžcům přeji, aby se jim dále dařilo a naplnily se jim jejich sny.

Děkuji za rozhovor a ať se Dukle i jejím sportovcům nadále daří.