Novinky
MS Skotsko: Čekání na mistrovskou medaili pokračuje
← zpět
30.7.2024 | 667x | Matěj Burda
Necelých deset dní po skončení šampionátu, na který ladili naši nejlepší sprinteři přes půl roku, nelze hodnotit jako nepovedený. Přesto ale asi mírné zklamání letos zavládlo. Po dlouhé době totiž jeli reprezentanti na MS s vědomím, že mají kapacitu na medaili, a tak jsou i takové výsledky jako 4. místo štafety, či 8. místo v KO Jonáše Hubáčka mírně za očekáváním...
Sprint: Zklamání na úvod šampionátu
Hned první den šampionátu byl na programu individuální sprint, který byl jasným vrcholem pro naše hvězdy Terku Janošíkovou i Tomáše Křivdu, kteří už z letoška věděli, jaké je to stát na pódiu. Nejdříve ale bylo nutné se probojovat kvalifikací, která se běžela v Leithu na předměstí Edinburghu. Do té bohužel nezasáhla Denisa Kosová, která kvůli zranění do Skotska neodcestovala. Probojovat se ve svém rozběhu mezi 15 nejlepších chtělo absolvovat trať bez větších chyb. To se povedlo Tomáši Křivdovi, který zaběhl 2. místo ve svém rozběhu. Jakub Glonek zaběhl vyrovnaně na 11. místě, naopak Martin Roudný měl postup tak tak a doběhl 15. Všichni 3 muži se tak mohli těšit na odpolední finále. V ženách musela Terka Janošíková po chybě zabrat a brala 10. místo. Janče Peterové postup utekl o pouhé 4 vteřinky, Bára Matějková si bohužel v závěru nepohlídala kódy a byla disk.
Finále už se odehrálo přímo v centru Edinburghu s impozantním hradem na dohled z arény. Úzké uličky, řada turistů a mapově dost náročné tratě, kdy závodníci byli rádi, že naleznou alespoň nějakou cestu ke kontrole. V některých místech to bohužel stavitel až přehnal a díky prachbídné čitelnosti mapy byla řada sporných situací na hraně zrušení závodu. Důkazem snad může být i fakt, že ani 400 metrů dlouhý průběh zakázaným prostorem nemusí na MS znamenat disk…
V mužích závod skvěle rozběhl Jakub Glonek, který se dlouho pohyboval v TOP 6, nakonec mírně ztratil a doběhl na úrovní 9. místa. Po vyčtení čipu ale přišla špatná zpráva – DISK. Kuba orazil místo 8. kontroly opět tu první a ze skvělého výsledku zbyl jen smutek. Tomáš Křivda udělal 20vteřinovou chybu, který ho vyřadila z boje o lepší umístění. V závěru navíc přišlo téměř minutové zaběhnutí do zakázané ulice, a bylo po nadějích – konečné 24. místo pro Tomáše Křivdu. Spokojený mohl být Martin Roudný, který zaběhl vyrovnaně a skončil 25. za Tomášem. Terka Janošíková po chybě na 9. kontrole a závěrečné pasáži do arény, kde nevyužila “pořadatelskou pomoc” s navigací do arény jako její soupeřky, brala konečné 25. místo.
Sprintové štafety: Velká úleva
Nálada v týmu po sprintu nebyla úplně nejlepší. Závodníci ale věděli, že fyzicky i technicky jsou připraveni dobře a mají šanci bojovat o TOP výsledek. Osvědčená sestava Bára Matějková, Jakub Glonek, Tomáš Křivda a Terka Janošíková chtěla přidat další cenný výsledek do sbírky a i na doběh ve sportovní hale s menším bludištěm byli naši připraveni. Bára svou roli na 1. úseku zvládla a předávala na 12. místě. Na ni navázal Kuba, který se stíhací jízdou dral kupředu. Nakonec, jak sám uznal, dva závody v nohách už byly cítil a předával na 10. místě. Tomáš Křivda zaběhl výborně a vytáhl českou štafetu na 6. místo. Terka bojovala téměř celou trať o pozice s Francií a Maďarskem, na závěr doběhli Velkou Británii a schylovalo se k velkému finiši o 5.–8. místo. A nebyla by to Terka Janošíková, kdyby finiš nezvládla nejlépe, jak mohla. Závěrečné kontroly našla bez zaváhání a po diskvalifikaci Švédska se český tým mohl radovat z fantastického 4. místa.
Knock-out sprint: Cíl je jasný, alespoň jeden Čech ve finále
Ač je knock-out sprint pravděpodobně nejméně oblíbená disciplína českých reprezentantů, chuť zabojovat na závěr šampionátu byla veliká. Navíc, když do boje poprvé ve Skotsku zasáhli i Jonáš Hubáček a Jana Pekařová. Podobně jako v kvalifikaci sprintu, tak i v KO sprintu byla čtveřice postupujících ve složení všichni muži + Terka Janošíková. Tomáš Křivda svůj rozběh vyhrál, Jakub Glonek potvrdil skvělou připravenost 3. místem, Jonáš Hubáček s odřenýma ušima a díky disku Novozélanďana na posledním postupujícím 12. místě. Terka Janošíková zaběhla výborně na 5. místě s minimální ztrátou. Bára Matějková po chybách brala nepostupové 22. místo, pro Janu Pekařovou to byla trochu smolná premiéra na MS, když ji na 13. místě dělily pouhé 2 vteřiny od postupu.
Odpolední vyřazovací boje opět zavítaly do centra Edinburghu a stejně jako na MS v Dánsku 2022, ani letos jsme se nedočkali použití rozdělovacích metod. Často tak běžel celou trať balík pohromadě, hromadně se také dělaly velké chyby a o postupech i medailích rozhodovaly drobnosti a finiše v cílové rovince. Otázkou pak zůstává, zda je vůbec nutné běhat v přelidněných centrech a riskovat srážky závodníků s chodci, pokud jsou v dané lokalitě k dispozici i jiné prostory, jako např. ve Skotsku areály kampusů. Navíc poslední závody KO spíše ukazují trend, ve kterém se závodníci raději “dělí do různých variant” na jasnějších volbách postupů, než v místech, kde je řada umělých překážek a ani v klidu není možné rozeznat, jaká varianta bude rychlejší.
Hned v prvním ženském čtvrtfinále se představila Tereza Janošíková, která se snažila volit i vlastní postupy. Nakonec ve skupině finišovala pro těsné 1. místo a postup do semifinále. K velké radosti českých fanoušků do semifinále postoupili také všichni naši muži. Tomáš Křivda postoupil na jistotu z 2. místa, Kuba Glonek už musel ve finiši o 3. postupové místo pořádně bojovat, stejně tak na 2. místě Jonáš Hubáček, o jehož postupu rozhoval dokonce fotofiniš.
4 Češi v semifinále
Semifinále, to už byl souboj nejlepších světových orienťáků a jak už to prostě v KO sprintu bývá, rozhodoval opravdu každý detail. Terka Janošíková se bezpečně držela ve skupině, zaváhání přišlo při průběhu otevřenou kanceláří, chybovala ale celá skupina a schylovalo se k rozhodnutí v závěru. Tam Terka bohužel zvolila svoji volbu, to ji stálo pár metrů a ty už ve finiši stáhnout nedokázala. Doběhla na 5. místě a v celkovém pořadí to znamenalo stále výborné 13. místo. „Po cestě na 7. kontrolu jsem to nezvládla takticky. Měla jsem držet skupinu a jít s ostatními. Myslela jsem, že vidím lepší volbu postupu, ale nevyšlo to. Fyzicky jsem se cítila dobře, o to víc to mrzí, že postup do finále byl na dosah,” mrzelo Terku po doběhu. Průběh semifinále v podání Tomáše Křivdy bude patřit k hořkým kapitolám šampionátu – hned v úvodu chtěl Tomáš rozběhnout vyšší tempo než měla skupina, ale nevšiml si zdi ve vnitrobloku a zabočil do slepé uličky, velká ztráta a konec všech naději. Tomáš doběhl do cíle 5. na konečném 14. místě. Jakub Glonek ve svém běhu běžel se skupinkou, která zvolila vlastní postup na 3. kontrolu, tam drobně ztratili a šance seběhnout čelo závodu už byla mizivá. Ani on se tak do finále nepodíval, doběhl 6. na konečném 18. místě. „Já jsem měl taktiku se vyvézt za někým lepším, bohužel jsem vsadil na špatného koně,” litoval v cíli. Poslední českou nadějí na startu byl Jonáš Hubáček. Držel se spíše na chvostu skupiny, ale postup na předsběrku mu nahrál do karet. Závodníci na čele vběhli cestou na předsběrku do slepé uličky a Jonáš finišoval na 3. místě necelé 2 vteřiny za postupem do finále. Fantastické 8. místo na závěr šampionátu od závodníka, od kterého jsme to možná tak úplně nečekali: „Zní to skvěle. Neměl jsem formu, dva týdny před MS jsem byl nemocný. Ale snažil jsem se, co to šlo. Byl jsem pár metrů za Rancanem a po tom, co šel balík do chyby, tak jsme se dostali na čelo.”
Překvapivým vítězem mužského závodu byl nakonec právě Rancan a okolnosti jeho postupu do semifinále také rezonovaly arénou. Po mírném odstrčení Kirmuly na cílové čáře podali Finové protest, jehož řešením bylo zařazení Kirmuly ze 4. místa do semifinále, ale nikoliv diskvalifikace nakonec vítězného Švýcara. Pravidla OB jsou bohužel na KO krátká a chybí v nich vysvětlení celé řady situací. Pak se může snadno stát, že trenér norské reprezentace podá za jedno odpoledne 10 protestů, které už jakoby ani nikdo nebere vážně…
Pořadatelsky značně rozpačitý šampionát opět ukázal, jak je obtížné uspořádat mezinárodní závody pro světovou špičku v přelidněných centrech velkých měst. Navíc při absenci bytelných sprintových standardů nejen pro organizaci, ale i stavbu férových tratí, kde často pořadatelští nováčci (např. KO sprintu) bez dostatečně kvalitních IOF advizorů organizují poprvé rovnou MS…
Otázkou dále zůstává, jaký směrem by se měl celý sprintový šampionát ubírat a to nejen z hlediska výběru prostorů pro závody, ale i samotných disciplín. Ty musí být v první řadě naprosto férové a také by měly nabídnout závodníkům více než jen adrenalin při soutěžení o světové medaile, ale snad i zábavu v podobě sportu, který si vybrali, tedy orientačního běhu :-).
Foto: IOF / Kristina Lindgren / ČSOS
