Novinky

EYOC 2019 - rekapitulace

← zpět

5.7.2019 | 1716x | Marek Cahel

shrnutí vystoupení českého týmu na dorosteneckém Mistrovství Evropy

Náš pobyt v Hrodně začal předzávodní přípravou (čti zde). Ve čtvrtek se akreditujeme a míříme na modelové tréninky. Lesní část (klasika a šfatety) proběhla v prostoru Sanniki, kde jsme před tím běželi 2 tréninky s několika stejnými kontrolami, takže trénink byl dobrovolný. Nicméně všichni se do lesa vydali, třeba jen bezpečně najít 1-2 kontroly a pak se dle zvyklostí rozběhat před zítřejším závodem. Na sprintovou část myslím ani nikdo nevyrazil, protože jsme měli ve stejném prostoru vlastní trénink.

LONG

Začínáme snídaní, která pro nás denně byla čím dál větším překvapením. Dnes to byl salát složený z rajčat, nasekaného vejce, krutonů a pokapaným majonézou; druhý chod (talíř) se skládal z párku s ovesnou kaší. Po zkušenostech z předešlých dnů jsme samozřejmě nakoupili vlastní zásoby…

Samotný závod se odehrál ve vrstevnicově členitém terénu porostlém převážně jedničkovým až vágně mapovaným dvojkovým hustníkem. Právě porost byl pro našinec asi největším nepřítelem, protože byl rostlý neorganizovaně (v porovnání s našimi hospodářsky rostlými lesy). Toto navíc umocňovalo místy vzrostlé bylinné patro s četnými popadanými stromy či větvemi ztěžujícími viditelnost a běh na směr podle buzoly. Čekal nás závod opravdu hodný Mistrovství Evropy – technicky náročný, navíc v divokém nevyzpytatelném prostředí. Tréninky nás však na mnohé připravily, takže se tentokrát v týmu našlo několik závodníků, kteří dokázali běžet vyrovnaně bez velkých chyb nebo se aspoň přiblížit ke svému standardnímu výkonu. A že se chybovalo…

Z pohledu výsledků jsme se (po dvou hubených letech na této trati) dočkali hned 3 medailí. Lépe se tradičně dařilo mladšímu dorostu. V kategorii W16 skvěle zaběhla Anička Karlová, která po takticky opatrném postupu na jedničku zaběhla prakticky bezchybně a zaslouženě vyběhla svou první individuální medaili - hned ZLATOU! Ostatním holkám se nevyhnuly velké chyby v řádu i 10 minut, nicméně Markéta Mulíčková z toho ještě dokázala několika rychlými mezičasy vytěžit pěkné 19. místo; 41. Vanda Vávrová, 54. Bára Smolková.

Mezi mladšími dorostenci jsme slavili hned dvojí medailovou radost - VÍTĚZEM se stal Martin Šimša a STŘÍBRO v cíli bral Kuba Chaloupský! Nadvládu našich borců ukazuje fakt, že se oběma do výkonu chyby v řádu minut vloudily. Kvalitu potvrdil i Lukáš Vitebský, kterého jeho poslední chyba na 13. kontrole stála aspoň velkou bednu - v cíli nakonec na výborném 11. místě; 63. Adam Valík.

V kategorii W18 jsme měli hned dvojí zastoupení v TOP10. Na skvělém 7. místě doběhla na jaře zraněná Míša Dittrichová, u které však rozbor ukazuje jednu 5 minutovou a několik menších chyb. Skvělý výkon ve zbytku trati ukazuje, že medaile nebyla nereálná - třeba ve druhé polovině závodu naprosto vyrovnaně sekundovala vítězné Csille Gárdonyi, která by měla bojovat o přední příčky na JWOC v Dánsku. Chybám se nevyhnula ani Lucka Semíková, která v cíli uzavřela první desítku. A nutno dodat, že i ta se ještě v druhé polovině trati pohybovala okolo medaile… 31. Terka Chrástová, 52. Jana Pekařová.

U staršího dorostu se naši borci nevyhnuli chybám, Tom Zalaba se navíc bohužel musel potýkat se střevní virózou. Nejvíce se dařilo Tomíkovi Janovskému, který nebyl v cíli úplně spokojen, chybky ve svém výkonu našel, nicméně podal relativně vyrovnaný výkon a nakonec z toho bylo pěkné 11. místo. Jen 17“ za Tomíkem doběhl na 14. místě Milan Malačka, který také ve svém výkonu evidoval několik chyb okolo minuty. Na 70. místě se statečně pral s nepřízní Tom Zalaba; Ondra Metelka bohužel vynechal kontrolu. Závodníky na trati M18 čekala nezvyklá volba na 5. kontrolu, jejíž možná varianta reálně sekala rohy mimo mapu (občas zmíněno i na sociálních sítích). Nicméně vítězný Jonas Ferenc ukázal právě na tomto postupu svoji třídu - šel rovně skrz hustníky a údolí a možná trochu nečekaně vyhrál postup o 40“!

ŠTAFETY

K snídani tradičně salát a jako druhý chod pohanka s mletým masem (něco jako karbanátkem)… Na závod jsme odjeli směrem na východ od Hrodna do rovinatějšího terénu, ovšem opět podobně porostlého. Vrstevnicová členitost se opticky na mapě mírně snížila, kterou ještě umocnila ekvidistance 2,5 m. Terén se asi nejvíce podobal druhé části tréninku farstovaných úseků v Tartaku. Také dnes jsme se dočkali medaile, nicméně je nutné konstatovat, že žádné štafetě se nepodařilo absolvovat závod bez větších chyb…

…Závodu předcházel TLM (team leaders meeting), kde se mj. řešila absence karantény vs. promítání GPS na shromaždišti. Pořadatelé nakonec uznali svůj přešlap, proto nakonec s GPS jednotkami nikdo neběžel…

Zlaté vyústění měl výkon štafety M16 ve složení Kuba Chaloupský - Martin Šimša - Lukáš Vitebský, která si postupně budovala výrazný náskok, který nakonec vydržel proti zle dotírajícím Rusům. Mladší dorostenky se také pohybovaly na čele díky skvělému výkonu Aničky Karlové. Na druhém úseku statečně bojovala Vanda Vávrová, poté se však zasekla těsně před diváckou kontrolou a nabrala ztrátu na čelo. Na posledním úseku se Marky Mulíčková snažila dohnat manko, ani její výkon však nebyl bezchybný, takže se holky v cíli musely spokojit s nepopulárním, ale krásným 4. místem.

V kategoriích staršího dorostu se dařilo lépe štafetě W18, kterou v čelní skupině rozběhla Míša Dittrichová. Na druhém úseku stabilně zaběhla Terka Chrástová, která udržela čtvrtou pozici s minutovou ztrátou na bronz, ovšem s dotírající smečkou štafet Norska, Švédska, Maďarska a Slovenska. Na třetím úseku se dost chybovalo, pořadí postupně míchalo a na diváckém průběhu se objevila Lucka Semíková na sedmém místě s minutovou ztrátou na velkou bednu. Po skvělém výkonu v závěrečném pytlíku se však dostala před Rusku i Slovenku a v cíli se štafeta radovala z pěkného 5. místa.

Štafetě M18 vyrovnaně rozběhl Ondra Metelka, který doběhl v druhém balíku s hratelnou ztrátou na čelo. Na druhém úseku si však nevybral šťastný moment Milan, který se zasekl na šesté kontrole a pak už doběhl svůj úsek mimo kontakt. Na třetím úseku pak podal Tomík Janovský kvalitní sólo výkon a postupně se propracoval až na 10. místo, čímž štafeta zopakovala loňské umístění.

Večerní vyhlášení výsledků (a následný banket) se bohužel muselo obejít bez několika závodníků, postižených nevolností z oběda podávaného na shromaždišti.

SPRINT

Poslední závod proběhl v historickém centru Hrodna, kde závodníky čekala relativně pravidelná zástavba, která však byla často rozdělena úzkými průchody nebo zavřena oplocenými zahrádkami, což dost snižovalo přehlednost a umožňovalo vymyslet zajímavé postupy s několika volbami.

Také dnes jsme se dočkali medailových umístění. Svoji třídu tentokrát ukázala Markéta Mulíčková, která přidala již čtvrtou zlatou medaili pro český tým! Dlouho jsme byli napjatí z konečného výsledku Aničky Karlové, ale zaokrouhlení výsledných časů na celé vteřiny (dle pravidel) znamenalo bronzovou medaili a završení skvělého Aniččina vystoupení na letošním MEDu! Výborným výkonem holky podpořila na 7. místě Bára Smolková. Dobře běžela také Vanda Vávrová, nicméně 50“ chyba v závěru trati znamenala ústup z TOP20 - v cíli z toho bylo 36 místo.

Mladší dorostenci nenavázali na svá medailová vystoupení z předchozích závodů. Borci se nevyhnuli menším chybkám, nicméně až na pár momentů podali vyrovnané výkony. Nejlépe zaběhl Lukáš Vitebský na 7. místě a Martin Šimša, který uzavřel TOP10. Adamovi i Kubovi se nevyhnula větší zaváhání, takže se v cíli seřadili na 23. a 24. místě.

Ve starším dorostu se našim závodníkům nepodařilo nabourat do TOP10, nicméně evidujeme několik individuálních kvalitních výkonů. V kategorii M18 zaběhl opět 11. Tomík Janovský, na 24. místě dosprintoval Milan Malačka. Menším chybkám se nevyhnuli 28. Tomáš Zalaba a 33. Ondra Metelka. V kategorii W18 potvrdila dobrou pohodu Míša Dittrichová, která dokázala běžet vyrovnaně a dle svých slov zvolila možná 2 volby špatně v řádu vteřin. Kvalitní výkon stačil na 14. místo. Zbylým děvčatům se tolik nedařilo - Terka Chrástová se v závodě nedokázala rozběhnout do své rychlosti - 40. místo a Lucka Semíková se ještě stále potýkala se včerejší nevolností - 54. místo. Výborný vstup do trati měla Janča Pekařová, která však veškeré naděje pohřbila na 4. kontrole (chyba asi 1:50) a ústup z průběžného umístění v TOP10 - v cíli nakonec 65. místo a zklamání, nicméně naznačený potenciál.

4 zlata, 2 bronzy; celkem 14 umístění v TOP10 a řada dalších pěkných výsledků souhrnně znamenaly 2. místo v poháru národů za silnými Finy. Je zajímavé, že v obou individuálních závodech jsme dokázali bodovat nejlépe. Nicméně vyrovnané výsledky potvrdily silnou pětici zemí - Finska, ČR, Ruska, Švýcarska, Maďarska a v kategorii staršího dorostu ještě Švédska (Norům se letos příliš nedařilo, nicméně ti se na EYOC údajně tolik nezaměřují).

Shrnutí - samotné závody se pořadatelům dost povedly. Nabídly určitě náročné terény, pěkné tratě a celkově silné impulzy pro další přípravu. Ze zákulisních informací (např. od Adama Chromého nebo i z konverzace s pořadateli) však víme, že spousta práce byla šita horkou jehlou na poslední chvíli. A pak se není čemu divit, že třeba strava nebyla přizpůsobena požadavkům závodníků, a tím pádem většinou týmů ignorována (vlastní zásoby dokupovali prakticky všichni). Velkou deziluzi jsme pak pociťovali při překračování hranic, přestože jsme všichni předkládali pořadatelem připravený zvací dopis. Takže je otázkou, zdali propříště nepožadovat od pořadatelů mimo EU předem jisté záruky z pohledu plynulého transportu a dalších základních služeb. Chápu, že v IOF mají zájem o rozvoj OB v nejrůznějších zemích a EYOC je pro toto jasný pokusný králík, ale minimálně nějaká reflexe proběhnout musí… Každopádně si z letošního dorosteneckého Mistrovství Evropy si odvážíme kupu zážitků. Díky všem závodníkůlm za dobře fungující partu a trenérům - Máji, Polachovi, Picánkovi a Tukanovi za klidný průběh našeho pobytu.

Příští rok nás čekají prudké kopce v maďarském Salgótarjánu, takže trénujte!