Novinky

Tréninkový týDeníček z Keni – I. část


zpět

4.2.2021 | 2143x

Tréninkový týDeníček z Keni – I. část

Jizerky leží pod bílou peřinou, na klouzání to je i v kokořínských roklích. Tak proč nevyrazit někam, kde má příprava na domácí MS smysl. I když to je 6500 kilometrů daleko. Třináct členů týmu v pondělí na 5 týdnů uteklo do Keni a v pravidelných týdenních cestopisech vám přiblíží dění v Mekce vytrvalostního běhu.



O úvodní díl se podělili hned dva účastníci zájezdu. A vlastně i jeho strůjci. Miloš Nykodým, který v Itenu točil už před třemi lety, a tak se logicky stal průvodcem na cestě do běžeckého ráje v nadmořské výšce 2400 m. n. m. A Vojta Král, který sice s Dýmem prohrál na cílové pásce souboj o první zaslaný referát, leč vytříbeným slohem obměkčil editora víc, než v Česku právě probíhající obleva. Tak tedy včil do Afriky!

Intro (Dým)

Příprava na soustředění začala už někdy v létě, kdy jsem se bavil s Vojckem o tom, že bych chtěl zase vyrazit do Itenu, abych nabral pořádnou formu na domácí MS. On si zase tajně myslel na soustředění v JARu. Několik měsíců jsme to nechali být s tím, že někam určitě chceme jet, a to společně. Dali jsme o tom vědět i šéftrenérovi Šéďovi, který se nápadu chytnul a sdělil nám, že nás může z rozpočtu reprezentačního týmu finančně podpořit. To byla překvapivá, ovšem velmi příjemná zpráva. Už nevím, kdy to bylo, ale nakonec padla volba na Keňu. Tím, že to Šéďa vzal částečně pod repre křídla, kemp se logicky nabídnul všem lidem z E a A týmu s různě odstupňovanou podporou od svazu. Jelikož jsem jediný, kdo už v Keni byl, padla organizace celé téhle megalomanské akce na moji hlavu. Měl s námi jet i Jaroslav Kačmarčík, ale kvůli koronavirovým opatřením se bohužel musel omluvit. Škoda, s Kačorem je to vždycky prima.

Na konci listopadu vykrystalizovala skupina 14 lidí (13 reprošů a přítel Terky Janošíkové Max) toužících po vysokohorském soustředění. Sehnat ubytování pro tolik lidí není ale žádná sranda. Přes internet jsme našli jen dvě použitelná místa, ale nakonec jsem měl to štěstí, že jsem se přes Markétu Novotnou dostal k Denisovi, který mi okamžitě začal pomáhat se sháněním ubytování. Zprvu to vypadalo, že budeme prvními nájemníky nově vznikajícího resortu Jakea Robertsona Black Toe. Ten se ale po docela dlouhém domlouvání nakonec rozhodl, že nás tam nechce. Hlavní důvod byl asi ten, že resort potřebovali dostavět. Plánovaný konec dostavby měli stanovený na konec ledna, a to bylo dost na knop. Asi se nechtěl tolik stresovat. Jake je skvělý běžec, jehož osobní i národní rekordy (NZ) jsou pro obyčejné smrtelníky nedosažitelné. Také je to ale podivín, s kterým není jednoduché se na čemkoliv domluvit. Denisova slova.

Naštěstí měl Denis v zásobě další možnost. A to ubytování u Betsy Sainy, olympioničky z Ria (6. místo na 10 000m), se kterou jsem měl tu čest se seznámit, a dokonce absolvovat pár tréninků už před třemi lety. S Betsy to bylo o dost jednodušší. Na všem jsme se dohodli a dokonce nám vyšla vstříc v několika věcech, které jsme chtěli navíc. Už se moc těším, až se s ní zase setkám. Mimochodem ona s námi bude po celou dobu bydlet, starat se o nás a trénovat s námi.

Cesta do Afriky a první běhání (Vojcek)

Sraz kolem poledne v pondělí na pražském letišti završil delší dobu příprav na cestu do Itenu. „Home of the champions“, píše se na známém oblouku, který vítá návštěvníky při příjezdu do města. Město zde znamená něco jiného než u nás doma, nicméně na dalších pět týdnů se stane domovem dalších šampionů.

Nejzkušenějším členem výpravy je Dým, který v Itenu už nějakou dobu strávil před třemi lety a má kontakty. Díky jeho radám jsme vyrazili dobře připraveni. Testem na covid prošli úspěšně všichni, tak nás třináct vyrazilo na cestu. Je nás tu však ještě o jednoho víc. Jonáš Hubáček odcestoval už o týden dřív nasát atmosféru nadmořské výšky a rovníkové Afriky a k týmu se i se svým playstationem připojil večer po příjezdu celé skupiny.

Chvíli se zdálo, že několik nešťastníků bude muset z letiště v Nairobi jet matatu, což jsou místní minibusy. Po zpožděném příletu přebookování letenek na pozdější vnitrostátní let neproběhlo dle našich představ. První informace zněla „your reservation is canceled“, ale nakonec se Miloš s Čumákem (Tomáš Křivda) postarali o nový let. Pak už zbývalo jen překonat neoblomného hlídače u dveří terminálu, který nás bez letenky, kterou nám měli vydat až uvnitř na přepážce, nechtěl pustit dovnitř. Po této epizodě už stačilo jen počkat na poslední část cesty, která do Keni vedla přes katarské Dauhá.

Na letišti nás uvítal Denis a dvě matatu. V plánu byl nákup v Eldoretu a přesun do Itenu. Vyrazili jsme jen, co řidič přivázal kufry na střechu. Jak dlouho nám zabralo dostat se do moderního obchodního centra v Eldoretu, netuším. Ale počet přejetých příčných prahů byl odhadem druhou mocninou ujetých kilometrů. Příčné prahy nás provází všude, bezpečnost především, i když podle asertivity všech zúčastněných řidičů je patrné, že s dopravními předpisy si tu hlavu nelámou. Po zajištění nezbytností v obchodě se už zastavilo jen kvůli fotce u zmíněného oblouku na okraji Itenu. Nic už nebrání odepnutí natěšených a nevybouřených runkoholiků ze řetězu.

Tedy vlastně brání. Aklimatizace a noční let se na každém podepsaly jinak, takže někdo vyrazí místo prvního poznávacího klusíku spát. Večer již začínáme s poznáváním zdejší kuchyně. Pro běžce je to země zaslíbená a stejně tak i pro kolenovrty, za vydatnou večeři platíme v přepočtu asi 30 českých korun. Středa je již rutinní záležitostí: ráno trénink, protažení, masáže, oběd, lehárko, Jonáš posílá televizi do křemíkového nebe, večerní klus, Jonáš pálí druhou televizi, když mu není přáno zapojit playstation, vydatná večeře doplněná čerstvým ovocem koupeným po cestě z restaurace. Podmínky jsou ideální, zázemí a služby téměř na evropské úrovni. Už aby se všichni aklimatizovali a mohli se naplno pustit do ambiciózního tréninkového plánu.

Co všechno máme v plánu napsáno, se můžete sami přesvědčit:

KLUCI (Hubáček, Král, Křivda, Nykodým, Sýkora, Vandas - plán sestavil Zbyněk Pozdíšek)

HOLKY (Horčičková, Indráková, Janošíková, Kosová, Mechlová, Novotná, Vyhnálková - plán sestavil Kačor)

Další keňské čtení vám přineseme zase za týden, až něco naběháme. Tutaonana!